Metodologie vedení rozhovorů

Vzhledem k tomu, že téma česko – německých vztahů v sudetských oblastech je v českém veřejném prostoru i v současnosti velmi problematické a přímo v sudetských obcích často i tabuizované, se realizační tým snažil oslovovat potenciální respondenty prostřednictvím lidí, kterým respondenti důvěřovali. Tedy přes:

1.    Německá sdružení rodáků ze sudetských obcí
2.    Organizace Němců v západních Čechách
3.    Starosty v jednotlivých sudetských obcích
4.    Sdružení Volyňských Čechů i další uskupení, která sdružovaly rodiny Čechů z bývalých evropských kolonií

Díky těmto „prostředníkům“ získal realizační tým důvěru respondentů a bylo možné se s nimi sejít a zrealizovat rozhovor. Další kontakty na potencionální respondenty získával realizační tým přímo od pamětníků, se kterými byly zrealizovány rozhovory.

Realizace rozhovorů

Ještě před zahájením samotných rozhovorů byla realizačním týmem zpracována osnova rozhovorů. Osnova pomohla realizačnímu týmu přesně definovat témata, která měli s respondenty řešit. V rámci osnovy nebyly přesně definovány otázky, které měl tazatel při rozhovoru respondentovi položit, jednalo se spíše o soubor témat, které měl tazatel s respondentem otevřít.

Samotné rozhovory probíhaly následujícím způsobem:
1.    setkání s respondentem:

• respondent byl seznámen s projektem Příběhy Sudet a bylo mu vysvětleno k čemu rozhovor bude sloužit
• rozhovor začínal tak, že tazatel požádal respondenta, aby vyprávěl o svém životě (začínalo se dobou narození respondenta a popisem rodokmenu nejbližšího příbuzenstva). Tazatel nechal respondenta vyprávět a pouze kladl doplňující otázky, snažil se udržet chronologickou linii rozhovoru a kladl otázky na základě osnovy, pokud respondent nevěděl, o čem má mluvit.
• rozhovor se zaznamenával na diktafon

2.    setkání s respondentem:

• po prvním setkání realizační tým rozhovor přepsal, provedl jazykové i obsahové korektury a rozhovor poštou zaslal zpět respondentovi
• během druhého setkání tazatel a respondent prošli celý upravený rozhovor a společně rozhovor autorizovali (připomínky respondenta k rozhovoru byly nahrávány na diktafon)

3.    setkání s respondentem:

• tazatel zapracoval respondentovi připomínky do rozhovoru
• na třetím setkání tazatel a respondent finalizovali konečnou podobu rozhovoru
• tazatel seznámil respondenta s tím, jak bude jeho rozhovor v rámci projektu využit (publikace, výstava, sociologická studie)
• respondent podepsal souhlas s publikováním rozhovoru v rámci projektu Příběhy Sudet