Pavlův Studenec (Paulusbrunn)
Okres: Tachov
Kategorie: Obec
Rok zániku: po 1945
Důvod zániku: hraniční pásmo
Popis
Obec ležela západně od Tachova při státní hranici a patřila katastrálně k největším obcím okresu Tachov. Obec ležela na významné tzv. Zlaté cestě směřující z Prahy na Plzeň a Norimberk. Tato cesta byla nejenom významnou kupeckou stezkou, ale jezdili tudy do Německa i čeští králové. Při své poslední cestě do Kostnice jel po této cestě i Jan Hus. Pomístní název Paulsen Prunner se objevuje již v roce 1548 a označuje studánku, která patřila nějakému Pavlovi, možná měšťanu z nedaleké německé obce Bärnau. Prvním postaveným objektem v Pavlově Studenci je usedlost panského lovčího, která zde byla vystavěna v roce 1681. Tereziánský katastr v roce 1713 uvádí v obci 17 usedlostí. Roku 1750 je zástavba Pavlova Studence zcela rozvinuta a dochází i k rozvoji osad, které správně pod Pavlův Studenec spadaly. Zdejší lidé se živili převážně prací v lese či ve sklářství. Pole zde byla velice chudá. V druhé polovině 19. století se zde rozšířila výroba perleťových knoflíků. Postupem času v regionu vznikly i knoflíkářské továrny. V roce 1838 bylo v obci již 84 domů, v nichž žilo 662 obyvatel. Na začátku 20. století se obec díky své poloze pomalu mění na turistické letovisko, což například znamená, že v obci bylo před 1. světovou válkou 7 hostinců.
V roce 1921 bylo v Pavlově Studenci 218 usedlostí, v nichž žilo 1411 obyvatel (vyjma tří Čechů všichni německé národnosti). Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se stala obec součástí hraničního pásma, což jí bylo osudné.
V současné době Pavlův Studenec připomíná pouze hřbitov a Böttgerův památník, který byl postaven jako připomínka stavby silnice z Pavlova Studence do Zahájí.
Zdroj
- Chytilův místopis ČSR (2. aktulizované vydání z roku 1929), vydal: Alois Chytil (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus)
- Zdeněk Procházka, Putování po zaniklých místech Českého lesa - II. Tachovsko
Poloha
Šířka N(Y)° 49.78381 Délka E(X)° 12.46804 (GPS)